Pálíme na nejnovější destilační lince dodávané společností DESTILA Brno.Více
Od roku 2009 se pěstitelská pálenice Pod Hrádkem účastní tradiční soutěže o nejlepší ...Více
Nezralé ovoce obsahuje hodně tříslovin a kyselin, málo aromatických látek a málo cukru. Pálenka z takového ovoce je nevýrazná, chuťově mdlá. Výtěžnost je malá.
Plísně a hniloby zásadně negativně ovlivňují kvalitu a výtěžnost pálenky. Produkty hnilobného procesu jsou z části těkavé, dostávají se i do destilátu. Nahnilé ovoce je podstatně chudší o cukr, který byl stráven hnilobnými mikroby.
Cukr (myslíme tím řepný cukr - sacharozu) je disacharid složený z fruktozy (ovocný cukr) a glukozy (vinný cukr). Sacharozu obsahuje i většina ovoce - nejvíce švestky (až 60% z celkového množství cukrů), banány a broskve. Tato velice rozšířená pověra nejspíše vznikla z doslazování nahnilého a nekvalitního ovoce. Podle zákona č. 61/1997 Sb. je však přídavek cukru do kvasu určenému k pěstitelskému pálení zakázán.
Cukr je v podstatě konzervant, takže kvašení zpomaluje. Větší koncentraci cukru jak 30% nejsou plané kvasinky schopny rozkvasit, proto přeslazené kvasy bez přidání speciální kultury kvasinek nekvasí. Vyšší koncentrace cukru (ať již sacharozy, fruktozy nebo glukozy) a následná, po prokvašení, vyšší koncentrace alkoholu v kvasu však také zabraňuje množení některých plísní, proto jsou kvasy, které při založení obsahují více cukrů odolnější proti „zvrhnutí“ kvašení a plesnivění.
Kvasinky lihového kvašení snášejí max. teploty kolem 40 stupňů Celsia. Při vyšší teplotě hynou, kvašení se zpomaluje a uvolňuje se prostor pro plísně , které snáší teploty vyšší a hlavně pro octové kvasinky, které se množí 3 krát rychleji, než kvasinky lihového kvašení. Navíc při vysokých teplotách se z kvasu rychleji vypařuje alkohol. Ideální teplota kvašení je kolem 17 stupňů Celsia.
Je lepší nechat kvas po dokvašení na mrazu, než schovávat do tepla - možnost zoctovatění. Před pálením doporučujeme, při větších mrazech, kdy by kvas mohl zmrznout (neuškodí mu to), uskladnit kvas 2 dny v teplejší místnosti, aby šel kvas vysypat nebo vysát ze sudu. Nedokvašený, zmrzlý kvas je možno přemístit do „tepla“, po rozmrznutí se opět rozkvasí.
Nepodrcené ovoce špatně kvasí, kvasinky se v hustém prostředí špatně množí. Mezi kousky ovoce se drží vzduch, který zapříčiní plesnivění ovoce.
Při míchání se kvas provzdušňuje, což má za následek sice rychlejší kvašení, hlavně u hustších kvasů, ale také se tím vytváří příznivé klima pro bakterie octového kvašení. V krajních případech se kvasem může zamíchat v průběhu bouřlivého kvašení, ale v žádném případě se nesmí do kvasu zamíchat případně se tvořící „deka“.
Každý kvas může zoctovatět, poskytneme-li mu k tomu podmínky - kyslík, teplo. Octovatění můžeme zabránit zamezením přístupu vzduchu uzavřením sudu kvasnou zátkou. Riziko zoctovatění je také větší u hrušek, které obsahují málo kyselin a tím poskytují octovým bakteriím lepší prostředí pro množení. Octové bakterie jsou náchylnější na kyselejší prostředí, kdežto lihovým kvasinkám kyselé prostředí nevadí, proto se ve velkovýrobě hruškové kvasy okyselují kyselinou sírovou nebo fosforečnou. Pro domácí použití však stačí do hrušek dát menší množství kyselejšího ovoce (např. jablka) nebo citronovou šťávu.
Copyright 2009 Pálenice Pod Hrádkem Zpracovalo studio KP-Design.cz